|
|
Historie civilního letectví 1970-2000
Sehnálková, Radka ; Bencalík, Karol (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je stručná a přehledná historie civilního letectví v rozmezí let 1970 až 2000. Pro tuto dobu je typický nástup velkých dopravních letounů, jenž jsou určeny pro dlouhé tratě a velký počet cestujících, avšak pozornost je věnována i letounům, které z kapacitních důvodů nepřepraví tak velký počet pasažérů. Práce je zaměřena na stručný popis jednotlivých letounů, rozdělených dle typu pohonu a výrobce.
|
|
|
Denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován denní chod aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální (380 µmol mol-1) a zvýšené (700 µmol mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u buku lesního (Fagus sylvatica). Vzorky listů byly odebírány 22. 7. 2009 od 4:00 do 21:30 zhruba ve dvouhodinových intervalech, aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky. Mezi aktivitami enzymu Rubisco v listech rostoucích při normální a zvýšené koncentraci oxidu uhličitého nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, nebyla tedy prokázána aklimační deprese aktivity Rubisco vlivem dlouhodobého působení zvýšené koncentrace CO2. Po rozednění nenastal vzestup celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelné roli nočního inhibitoru CA1P. V průběhu dne vykazovala aktivita jenom statisticky nevýznamné odchylky. Mírný pokles stupně aktivace v odpoledních hodinách indikuje mírnou odpolední depresi počáteční aktivity enzymu Rubisco.
|
|
|
Analýza metod pro stanovení vlhkosti dřeva nedestruktivními metodami
Změlík, Jiří ; Zach, Jiří (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je analýza a porovnání vlhkoměrů vzhledem k jejich ceně, dostupnosti a použitelnosti. V teoretické části byly porovnány dostupné typy vlhkoměrů na základě jejich principu funkce. Následně byly podrobněji porovnány odporové, kapacitní a mikrovlnné přenosné vlhkoměry. Posuzovaných vlhkoměrů bylo pět, tři z řad kapacitních a po jednom z odporových a mikrovlnných. Měření bylo provedeno na dřevinách buku a smrku za gravimetricky známé vlhkosti, která se pohybovala od extrémně nízkých hodnot až po hodnoty extrémně vysoké (i mimo doporučení výrobce). Hodnocení metod bylo provedeno podle Saatyho metody. Vlhkoměry byly následně vybrány dle optimalizace. Po experimentální části byly určeny vhodnosti jednotlivých metod, jejichž pořadí bylo: kapacitní, následně odporová a nejhůře mikrovlnná.
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
|
|
|
Denní chod obsahu a aktivity enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Matulková, Zuzana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci je popsán denní chod počáteční a celkové aktivity a obsahu enzymu Rubisco u buku lesního (Fagus sylvatica) v podmínkách normální, tj. 350 µmol.mol-1 (A-ambient) a zvýšené, tj. 700 µmol.mol-1 (E-elevated) koncentrace CO2 v průběhu dne. Vzorky byly odebírány 8.7.2009 (10:00-21:30), 9.7.2009 (4:00-12:00) a 22.7.2009 (4:00-21:30). Spektrofotometrickou metodou byla stanovena počáteční a celková aktivita a z poměru počátečních a celkových aktivit byl vypočítán stupeň aktivace. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE a z poměru počátečních a celkových aktivit a obsahu enzymu Rubisco byla vypočítána hodnota počáteční a celkové specifické aktivity. V našem experimentu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi aktivitami u buků kultivovaných v atmosféře s normální a zvýšenou koncentrací CO2, nedošlo tedy k aklimační depresi aktivity Rubisco vlivem zvýšené koncentrace CO2. Denní chod aktivit vykazoval pouze statisticky nevýznamné kolísání. Po rozednění nedošlo k významnému vzestupu celkové aktivity Rubisco, což svědčí o nepřítomnosti nebo zanedbatelném vlivu nočního inhibitoru CA1P u buku. Silné kolísání stupně aktivace (40–90 %) svědčí o regulaci fotosyntézy v průběhu dne prostřednictvím karbamylace enzymu Rubisco. Obsah enzymu Rubisco u buků kultivovaných ve zvýšené koncentraci CO2 byl nižší než u buků rostoucích při normální koncentraci CO2. V podmínkách zvýšené koncentrace CO2 lze tedy konstatovat existenci aklimační deprese na úrovni obsahu Rubisco. Před rozedněním vykazoval obsah enzymu Rubisco na hranici statistické významnosti nevýrazné minimum, v průběhu dne bylo zaznamenáno pouze jeho nevýznamné kolísání.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního
Vičíková, Magda ; Vitoulová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných listech buku lesního (Fagus sylvatica). U odebraných vzorků byla měřena počáteční a celková aktivita spektrofotometricky. Obsah enzymu Rubisco byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. U listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byla prokázána významně vyšší aktivita enzymu Rubisco v červnu, avšak nikoliv v září. Naopak, expozice listů (slunné/stinné) neměla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, naproti tomu v září byla u stinných listů naměřena nižší aktivita Rubisco než u listů slunných a tyto rozdíly byly na hranici statistické významnosti. Obsah Rubisco byl statisticky významně nižší u listů kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (aklimační deprese), s výjimkou stinných listů v září. U stinných listů byl zjištěn významně nižší obsah Rubisco než u listů slunných jak v červnu, tak v září.
|
|
|
Dynamika akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého a manipulaci sinku u buku lesního
Uhrová, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou akumulace nestrukturních sacharidů a aktivity enzymu Rubisco při zvýšené koncentraci CO2 u buku lesního (Fagus sylvatica L.). Tři roky staré sazenice buku lesního byly kultivovány čtyři měsíce v minisféře s běžnou (385 mol•mol-1, varianta A) a se zvýšenou koncentrací CO2 (700 mol•mol-1, varianta E). V každé variantě byla polovina rostlin hnojena dusíkem (varianta N+) a druhá polovina byla kontrolní (varianta N-). Rostliny použité pro experiment byly nejprve adaptovány na tmu po dobu 12 hodin. Následně byly testované listy odstřiženy, řapík včetně krátkého segmentu větvičky (asi 1 cm) pak vložen do 0,7 M roztoku sacharosy (varianta S) resp. vody (varianta V) a vystaveny záření 200 mol•m-2•s-1 po dobu 0, 30, 60, 120, 180 min. Poté byla stanovena listová plocha a čerstvá hmotnost listové čepele, vzorky byly fixovány v kapalném dusíku a dále až do samotné analýzy uchovávány v hlubokomrazícím boxu při teplotě –70 °C. Obsah Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE, aktivita Rubisco spektrofotometricky a obsah nestrukturních sacharidů antronovou metodou a metodou HPLC. U varianty N- byl zjištěn statisticky významně nižší obsah Rubisco, než u varianty N+. Rovněž obsah Rubisco u varianty E byl významně nižší než u varianty A, což svědčí o aklimační depresi obsahu Rubisco. Aktivita Rubisco je s časem u varianty E mírně stimulována, ale rozdíly mezi variantami A a E nejsou statisticky významné. Vliv přídavku sacharosy na aktivitu Rubisco se nepodařilo prokázat. Antronovou metodou byly zjištěny statisticky významné rozdíly v akumulaci nestrukturních sacharidů mezi variantami S a V, ale nikoliv mezi variantami A a E. Metodou HPLC byl zjištěn statisticky významný nárůst obsahu sacharosy s časem u varianty AS, ale nikoliv u varianty ES.
|
|
|
Biotopové nároky lejska malého (Ficedula parva) v lesích jižní a východní Moravy
Holek, Michal
Tato práce zjišťuje biotopové nároky lejska malého na 41 lokalitách v oblasti Drahanské vrchoviny, Chřibů, Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Bílých Karpat na základě zjištěné početnosti druhu v hnízdní sezóně 2022. Na lokalitách byly zaznamenávány polohy jeho výskytu a polohy kontrolních bodů bez výskytu lejska uvnitř i vně lokality. Na těchto bodech byly pak sesbírány charakteristiky porostů, u nichž byla následně analyzována jejich statistická významnost pro výskyt druhu. Na sledovaných lokalitách bylo zaznamenáno 47 lejsků malých. Významný vliv na výskyt lejska malého měla vzdálenost od vody, vývojová fáze lesa, množství mrtvého dřeva, vzdálenost od kraje porostu a pokryvnost buku lesního (Fagus sylvatica). Jako nejvýznamnější charakteristika se ukázala vzdálenost od vody, kdy 51 % jedinců bylo zjištěno ve vzdálenost do 90 m od vodního toku. Lejsek malý preferoval nastávající a v menší míře i vyspělé kmenoviny se značným množstvím mrtvého dřeva. Jednalo se převážně o porosty s pokryvností buku lesního nad 80 %. Bylo prokázáno, že lejsek malý je druhem hnízdícím uvnitř porostů, jelikož 85 % jedinců bylo zjištěno dále než 100 m od kraje porostu. V závěru práce diskutuje zjištěné výsledky a srovnává je s odbornou literaturou. Z výsledků jsou navržena doporučení pro lesní hospodářství pro efektivní ochranu lejska malého v lesních biotopech.
|
|
|
Vplyv extrémneho umyvacieho procesu na pevnosť v ohybe lepeného spoja v listnatom dreve
Tuhý, Dušan
Diplomová práce je zaměřena na problematiku působení mycího procesu na pevnost v ohybu lepeného spoje ve speciální spárovce vyrobené z listnatého dřeva. Cílem bylo analyzovat v současnosti dostupná lepidla a druhy spojů ve spárovce z masivního dřeva a zabývat se problematikou mycího procesu a jeho vlivu. Vybraným lepidlem bylo PVAc lepidlo Rakoll ® GXL 4 a spoj na tupo a následně byly porovnávány změny pevnosti v ohybu na dřevěných vzorcích z buku, dubu, jasanu a javoru po třiceti cyklech intenzivního mycího procesu s použitím čistících tablet a následného aklimatizování vzorků. Ty byly porovnávány se vzorky, které čistící proces neabsolvovaly.
|
|
|
Ztráta účinku výchovných zásahů ve smíšeném dubo-bukovém porostu (36A8) na ŠLP Křtiny
Černíková, Karla
Cílem práce bylo posouzení ztráty účinku jednotlivých výchovných zásahů v dubo-bukovém porostu na území ŠLP. Výzkumná plocha o velikosti 0,84 ha byla založena roku 1989 v porostu, který byl starý 49 let. Na této ploše byly provedeny výchovné zásahy (probírka úrovňová, podúrovňová a Voropanov-Borgreweho). Část plochy byla ponechána samovolnému vývoji (plocha kontrolní), která sloužila jako porovnání. Na jednotlivých plochách byla v letech naměřena výška, výška nasazení korun, tloušťka a odhadován tvar kmene a koruny dle Polanského klasifikace na jednotlivých stromech. Měření proběhlo v letech 1989, 1999, 2005, 2010, 2015 a 2020. Pro tloušťku nebyla zaznamenána při porovnání jednotlivých ploch s probírkovými metodami a plochy kontrolní žádná odezva. U dubu byl v prvních 10 letech zaznamenán znatelně zvýšený výškový přírůst v případě Voropanov-Borgreweho probírky a také na kontrolní ploše, kde došlo k odumírání nejslabších a nejnižších jedinců. Po 15 letech bylo zjištěno vyrovnání výškové křivky s ostatními metodami, a došlo tak ke ztrátě účinku probírky. V případě buku byl vliv probírkových metod zhodnocen jako bez efektu. Velmi úspěšně u buku funguje samoproředění, které je nejvíce znatelné také v posledních letech. U dubu nebyl zaznamenán žádný efekt provedených zásahů u parametru výška nasazení koruny v porovnání se samovolným vývojem. U buku by se dalo jako o efektivní metodě mluvit v případě Voropanov-Borgreweho probírky. Faktory, které byly hodnoceny na základě Polanského klasifikace, jimiž byly tvar kmene a tvar koruny, nezaznamenaly u dubu a buku zlepšení ani v jednom případě probírkových metod. Závěrem můžeme tvrdit, že celkové hodnocení účinnosti probírkových metod, které byly provedeny pouze jednou, není v porovnání se samovolným vývojem porostu považováno za významné.
|
host ::
RSS.